Achát je každý jeden originál. Výsledná struktura každého kusu vypovídá o plynulosti nebo rytmičnosti přísunu „rozpuštěného“ křemene SiO2. Ten utíkal trhlinami a kapilárami v chladnoucí lávě a usazoval se v klidném závětří dutin po plynech – bublinách.
Dotační kanál (inflow, vtok) ukazuje, kudy přísun hmot do dutiny probíhal. Zdaleka nebývá jediný a často se podaří úhlem řezu je zastihnout tak, že se promítají do kresby na vyleštěné ploše daného kamene. Pak můžeme sledovat a domýšlet, jak kámen vznikal, jednotlivé epizody jeho vývoje, někdy poklidné, jindy překotné až dramatické. Někdy se částečně hotový kámen rozpustil a část vrstev byla odplavena a nahrazena, nebo deformována.
Mnoho otázek vzniku achátů však stále zůstává nezodpovězených.
Autor: Kamil Kotouček
29. 09. 2013